Jak vysoko si ceníte ocenění Kanáří naděje, které jste převzali?
Ocenění mě hodně překvapilo a potěšilo. Sezona byla díky pandemie hodně složitá, hlavně kvůli opatřením a taky bylo u nás málo turnajů. Ale i tak byla tato sezona pro mě zatím nejlepší.
Škola byla online a zkrácená, měla jsem více času na trénování a kondiční přípravu. Protože u nás nebyly turnaje, využila jsem toho, že bydlíme kousek od Polska, kde turnaje normálně probíhaly a účastnila se turnajů tam.
Dá se porovnat s některými úspěchy na turnajích?
Nedá, protože tohle ocenění chápu tak, že je to za to, že jsem se celý rok snažila. Tím, že jsem hodně trénovala, jezdila po soustředěních, dostavily se první malé úspěchy.
Jak hodnotíte minulou sezónu 2021, za kterou jste tuto trofej vyhráli? Co se nejvíc povedlo a naopak, jaký byl nejlepší výkon a nejhorší porážka?
Účastnila jsem se několika juniorských turnajů v Polsku, dva z nich jsem vyhrála. Pak taky několika turnajů TE 16. Tam asi bylo mým největším úspěchem semifinále v Zabrze. Na jaře jsem začala jezdit juniorské turnaje ITF. Ze začátku se mi podařilo vždy uhrát jenom kvalifikaci. Své první body jsem uhrála až na třetím turnaji, a to J3 v Krakowě.
Nejvíce si ale asi cením vítězství na turnaji B dorostu v Brně, který jsem vyhrála ještě jako starší žákyně.
Ale je mi hloupé tady vyjmenovávat takovéto moje mini úspěchy, když ocenění dostal za kluky Vojta Petr, který se účastní těch nejvyšších juniorských soutěží .
Moje nejhorší porážka byla asi na ITF v Polsku, kdy jsem hrála proti soupeřce, která 80% úderů čopovala. Prohrála jsem, ani jsem se moc nezpotila.
Zahájili jste již sezónu 2022? Jaké turnaje máte za sebou a jaké jsou plány pro nejbližší měsíce?
Sezónu jsem začala ITF J5 v Přerově, kde jsem došla až do semifinále, které jsem prohrála z mečbolu. To mě hodně štvalo. A už jsem stihla taky ITF J4 v Mariboru, kde jsem prošla celou kvalifikací a skončila jsem až ve finále, kde už jsem neměla moc síly a taky soupeřka hrála skvěle.
S taťkou teď odjíždím do Anglie na J3, kde zkusím projít kvalifikací, nemám ještě moc bodů, aby mi to vyšlo na hlavní soutěž. Pak mám naplánované nějaké turnaje A dorostu v Česku. Na začátku roku pak ITF4 a ITF5 v Německu, Rakousku a Polsku. Uvidíme, na které turnaje se dostanu. A vybíráme taky s rodiči podle dojezdu autem.
Jaké máte tenisové cíle pro tuto a následující sezóny? Čeho byste v tenisu chtěli dosáhnout?
Tenis mě strašně baví. Baví mě i trénovat, mám totiž štěstí, že mám tréninky s výbornými trenéry, na které se každý den těším. Je to dřina, ale zároveň to je pro mě i velká zábava. Jsme i dobrá tréninková parta. Baví mě jezdit po turnajích, baví mě potkávat se s ostatními tenisty, poznávat nové místa, města, různé země. Je to někdy i trochu dobrodružství.
Cíle mám ty nejvyšší. Kdybych je neměla, nedělala bych to na 100%.
Kdo vás k tenisu přivedl? S kým a kde dnes trénujete?
S tenisem začal nejdříve můj brácha Jonáš. Když se hrálo na malém hřišti, tak mu to docela šlo. Potom, jak musel na velkém hřišti začít běhat, tak už ho to přestalo bavit.
Já jsem nejdříve jako čtyřletá sbírala bráchovi balony a pomáhala mu zametat kurty. Různě jsem se tam trenérům motala. Až to trenér nevydržel a řekl rodičům, že už mě zapojí i do tréninku.
Trénuji v našem klubu TENNIS HILL Havířov. Máme tam venkovní kurty, novou tenisovou halu i tělocvičnu.
Vždycky po turnaji srovnávám údery s panem Malinowským. Další tenisové tréninky mám s panem Hanákem, který trénoval dlouho na Krétě a pak v Trnavě. Teď se vrátil zpátky do Havířova a doufám, že tady teď zůstane. Kondiční tréninky mám už třetím rokem ve dvojici s Denisem Krakovským. Vede je paní Štěpandová. Je to makačka, ale baví mě a cítím, že mi to pomáhá. Nově mám teď dvakrát týdně i koordinační tréninky s panem Frenštátským, reprezentačním trenére juda.
Kolik času věnujete tréninku tenisu?
Když není žádný turnaj a jsem celý týden doma, tak mám 11 hodin tenisu, 2 hodiny kondice, 2 hodiny koordinace. V pondělky docházím k fyzioterapeutovi a taky jsem začala chodit do kryosauny. To se mi moc nelíbí, je tam fakt zima. Chápu, že to pomáhá. Nikdy tam ale nechci být sama, vždycky přemluvím jednoho z rodičů, aby tam šel se mnou. Těm se to myslím taky nelíbí, ale ví, že nemůžou nic říct.
Jaké jsou vaše silné tenisové stránky a na čem je třeba pracovat?
Myslím, že moji silnou stránkou je, že mě tenis hrozně baví. Pracovat musím ještě na hodně věcech, ale řekli jsme si s rodiči a trenéry, že není kam spěchat. Teď v prosinci mi bude teprve 14 let.
Máte tenisový vzor? Pokud ano, proč?
Můj tenisový vzor je Petra Kvitová. Líbí se mi taky, jak se chová k soupeřkám.
Zbývá vám čas na nějaké koníčky?
Já mám ráda sport. Od malička chodím s dědou na bazén, doma skáču s bratrancema na trampolíně, chodím se někdy dívat i na jejich hokejové zápasy i na zápasy HC AZ Havířov. S rodiči jezdíme na několik dní vždycky lyžovat, v létě jezdíme sem tam na kole. Teď v tom covidu jsme byli i několikrát na běžkách.
Vždycky nás taky s bráchou rodiče tahali po horách. Máme kousek Beskydy, takže když je volný víkend, jeden den vždycky někam vyrazíme. To mě moc teda nebaví, ale rodiče říkají, že to v nás musí vypěstovat.
A musím taky chodit do školy. Chodím sice na víceletý gympl, ale je to jakoby 8.třída ZŠ, takže nemám a nemůžu mít žádný individuální plán.